Obsahová témata pro jednotlivé cílovky

 

1. Neziskové organizace

Plánování obsahu, kde je cílovkou neziskový sektor, se opírá o informace, které chce č.d doručit neziskovky, tak i motivace i bariéry, které brání/podporují spolupráci. Zatímco předchozí role hrál roli pohled týmu dobrovolníků je potřeba reflektovat pohled neziskovky, aby se s tím dokázala ztotožnit.

Jak s těmito tématy pracovat při tvorbě obsahu

  • Zamyslet si při plánování a vytváření obsahu, jestli obsah splňuje jednu z oblastí (výše) a kterou, jsou jednotlivé oblasti komunikovány rovnoměrně / případně jestli patří mezi prirority, které v obsahu momentálně chybí (níže)

  • Obecně se dívat na tvorbu i z pohledu neziskovek / lidí z neziskovek (nyní větší koncentrace na tento pohled, protože aktuálně se na projeky díváme z pohledu projektového týmu)

  • Kolik prostoru má v plánování neziskový sektor

Na co se zaměřovat (stav: leden 2023)

Oblasti, které aktuálně chybí v obsahu:

  • konkrétné příklady “méně atraktivních” neziskovek (pro ztotožnění s příběhem a prolomování bariéry, že č.d pomáhá všem, ne jen těm atraktivní)

  • konkrétní příklady (klidně dílčí) neziskovek z oblasti životního prostředí

  • pohled neziskovek / lidí z neziskovek (nyní z pohledu projektového týmu)

  • příklady/možnosti, jak se nezisk zapojuje jako partner (aby byli dobrým partnerem)

  • příklady, že nezisk vstupuju “do neznámých vod”, ale snažit se ukázat příklady, že se toho bát nemusí

  • příklady, jak se podařilo identifikovat problémy, o kterém nezziskovka nevěděla a podařilo se je identifikovat, vytvořit něco nového a co to neziskovce konkrétně přineslo

Na jaká témata se zaměřit při tvorbě obsahu

Výzvy, které č.d aktuálně, nebo dlouhodobě řeší

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Získat pro spolupráci i “slabší” neziskovky

Neziskovky přináší problémy, ale nedaří se je nastartovat, měly by mít aktivnější roli

Projekty nepřícházejí z oblastí GovTech, EdTech, Health Tech, DataTech, Enivorment

Co neřešit (momentálně) plánováním obsahu: projektů od nezisku je málo (=důraz na awarness), během samotného projektu není spolupráce vždy ideální, realizace projektu trví dlouho, nakonec dotáhne někdo z placeného týmu č.d (=důraz na výběr projektu, komunikace a edukace před projektem a během něj), neziskovky neudrží projekty při životě po předání (=spolupráce během projektu, edukace)

 

Motivace pro spolupráci

Téma

Fáze spolupráce

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Fáze spolupráce

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Komunita pomůže zorientovat se

Před projektem

Nemusí hledat profesionály

Před projektem

Identifikují problém nebo příležitost, o které netuší

Před projektem

Získají řešení, které jim pomůže

Před projektem / dlouhodobě

Získají řešení, které by je samotné nenapadlo

Před projektem / dlouhodobě

Můžou zrealizovat projekt, na který nemají rozpočet

Před projektem / dlouhodobě

Vyřeší problém, na který nemají dovednosti, čas,…

Před projektem / dlouhodobě

č.d pomůže projekt odřídit

Při realizace projektu

Stanou se součástí komunity (např. inspirace a vzdělávání, pomoc v případě potřeby)

Po dokončení projektu

 

Bariéry pro nespolupráci

Téma

Fáze spolupráce

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Fáze spolupráce

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Bojí se neznamého

Před projektem

Bojí se odlišné spolupráce a komunikace s IT profesionály

Před projektem

Neumí specifikovat potřeby, nebo identifikovat problémy

Při realizaci projektu

Neumí být fungujícím partnerem

Při realizaci projektu

 

Mají omezený čas, kdy se můžou projektu věnovat

Při realizaci projektu

 

 

Co neřešit (momentálně) plánováním obsahu: Neznalost č.d (=awarness), omezený čas, kdy se mohou projektu věnovat (=nastavení očekávání a komunikace), neuí udržet projekt při životě po předání (=edukace a komunikace)

 


2. Firmy

Na co se zaměřit (stav březen 2023)

  • Primárně se zaměřit na téma expertního dobrovolnictví (financování / jiná podpora např. software, prostory: distribuce v rámci sociálních sítích, partnerské nabídky, jiné kanály a setkávání s firmami)

  • prioritizace témata pro obsah (momentálně je pokryto jen minimum témat):

    • dlouhodobá změna mindsetu ve firmách ohledně tématu expertního dobrovolnictví (podoba, jak se zapojit, jak to nastavit) - jednak edukace HR/management, ale i před již zapojené dobrovolníky (z opačného pohledu - edukace ve firmách?, např. pak i Slack kanál)

    • motivační témata: pokračovat ve sdílení příběhů, rozhovorů, konkrétních dopadů, témata rozdělená do 4 cílovek (management, marketing, HR, zaměstnanci) = inspirace

    • “bariérová” témata: vytvořit edukativní obsah - konkrétní návody a doporučení, jak expertní dobrovolnictví ve firmách dělat (lze na to pak odkazovat z prezentací, na přednáškách, v letácích, sociálních sítích)

Na jaká témata se zaměřit při tvorbě obsahu

Výzvy, které č. d aktuálně, nebo dlouhodobě řeší

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Málo expertních dobrovolníků, kteří přicházejí z firem = tohle je základní výzva, která se pak odráží v motivacích i bariérách

 

Firmy neví o možnosti, že se mohou zapojit a nabídnout zaměstnance jako dobrovolníky (téma expertní dobrovolnictví, funguje např. Avast, Oracle, kde jsou vývojáři, jedou agile)

Firmy neví, že mohou č.d podpořit i finančně / darem (i jednorázově)

 

Změna mindsetu/přístupu ve firmách k dobrovolnictví přistupovat (ne 5 dnů ročně, ale na pravidelné, např. týdenní bázi), edukovat firmy, jak by toto dobrovolnictví probíhalo

Firmy neví, že můžou podpořit č.d i jinak (např. produktově)

 

Motivace pro spolupráci

Téma

Cílovka

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Cílovka

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Expertní dobrovolnictví přinese firmě i zaměstnancům nové zkušenosti i know-how

HR

Zaměstnanci mohou sdílet své know-how k lidem nezisku

Zaměstnanci

Využití ke komunikaci v rámci CSR aktivit / reputace značky / PR

Marketing, management

Dobrý pocit, že něco vrací Česku / státu/ neziskovým projektům / ohroženým skupinám obyvatelstva

Zaměstnanci

 

Dobrý pocit / vliv na zlepšování společnosti a života lidem

Zaměstnanci

 

Získání nových dovedností (např. vyzkoušet si roli “nanečisto” mimo firmu, ale na reálném projektu)

Zaměstnanci

Vytvoření kontaktů, zapojení do komunity

Zaměstnanci

Vliv na PR firmy (např. dobrovolníci z firem prezentují své know-how na přednáškách, nebo webinářích)

Management, marketing

Získání prezentačních dovedností (např. při prezentaci na přednáškách, či webinářích v rámci komunity)

HR

 

Bariéry pro nespolupráci

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Firmy nevidí benefity, které přinese firemní dobrovolnictví

Firmy, neví, jak konkrétně se můžou zapojit

Firmy nechtějí plýtvat časem, nepřinese jim to finanční zisk

 

Nemají institualizovaný proces expertního dobrovolnictví nebo program

Nevidí dopad aktivit č.d

 

Neví, jak konkrétně se můžou zapojit a na jaký projekt

Věnují čas zaměstancům jiným organicím a CSR aktivitám

Neznají č.d

 

Interní vytíženost (dostatek práce interně, že nemají prostor dávat např. 2 hodiny týdně na něčem jiném mimo firmu)

 

Témata projektů č.d nesouzní s firmou (např. střet zájmu, státní správa,…)

 

V č.d je hodně projektů z různých oblastí a ve firmě nelze jednoduše ohlídat, které jsou v souladu s firmou (raději do toho nepůjdeme, abychom se nedostali do problémů)

 

Mají obavy ze spolupráce na projektech s neziskovkami / různorodým týmem

 

Nerozumí tomu, co č.d dělá (a č.d. to neumí odkomunikovat, protože je to hodně :)) a neví, jak přesně se zapojit

 

Strach, že finance nebo čas lidí bude vynaloženo neefektivně

 

 

 

3. Dobrovolníci

Kdo jsou dobrovolníci (segmenty)?

  • Aktivní - zapojení do jednotlivých projektů (s neziskovkami), nebo na interních projektech (edu, obsahový tým, konzultace); jsou zapojení ve Slacku, chodí na meetupy, čte newsletter, komunikuje na Slacku

  • Pasivní - zapojili se do komunity, ale nejsou aktivní na projektu (s neziskovkou, nebo interním), můžou číst newsletter, být na Slacku (ale nic nevíme o jeho aktivitě)

    • už se zapojili aktivně v minulosti

    • ještě se nezapojili

  • Nově příchozí - prochází procesem onboardingu, jsou “namotivovaní”, komunikujeme s nimi(automatické e-maily, chatbot ve Slacku apod.)

  • Nezapojení - jsou mimo č.d a ještě neví, že by mohli být dobrovolníkem / nebo tuší, ale ještě neudělali žádný krok

  • Zástupci z nezisku - nejsou to typičtí dobrovolníci, nejsou primárně dobrovolničit, ale jsou součástí komunikace ve Slacku, konzumují obsah apod.

Na co se zaměřit (stav duben 2023)

  • Zapojení pasivních:

    • podporovat myšlenku “pro-aktivity” - ukazovat a komunikovat otevřeně, že č.d je malý “core” tým a že je potřeba, aby každý hledal své příležitosti a nebál se o ní říct

    • podporovat myšlenku, aby se nebáli říct si o pozice, na kterých mohou vyrůst (kombinace juniorních a seniorních lidí na projektech,…), aby překonali strach

    • téma otevřeného/respektující prostředí - konkrétní příklady (např. jako motivátory pro lidi z korporátu)

    • demytizovat téma “expertní doborvolnictví”, že je to pro experty / edukovat / povzbuzovat (že i pro juniorní lidi v oboru)

    • komunikovat často motivátory

    • vytipovat pro které pozice často chybí členové, důraz v obsahu na ně

  • Oslovení nezapojených:

    • Už mohou konzumovat obsah určených jiným cílovkám (pro veřejnost,…) = příběhy, možnosti spolupráce

    • Pokud č.d vůbec neznají, tak je to otázka celkově na brand awarness

    • komunikovat, že je to win-win situace (každá strana něco získá - je to např. v nabízených příležitostech, ale možná je prostor to propisovat dál do obsahu a komunikace)

Na jaká témata se zaměřit při tvorbě obsahu

Výzvy, které č. d aktuálně, nebo dlouhodobě řeší

Téma

Segment

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Segment

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Nedaří se zapojit “pasivní” pro spolupráci

Pasivní

  • obecně informování o pozicích sociální sítě, Portála dobrovolníka

Nedostatek dobrovolníků pro některé pozice

Pasivní, nově přichozí, nezapojení

  • obecně informování o pozicích sociální sítě, Portála dobrovolníka

Přetížení lidí zapojených na projektech

Aktivní, pasivní

 

Nedostatek dobrovolníků na projekty

Pasivní, nezapojení, nově příchozí

  • obecně informování o pozicích sociální sítě, Portála dobrovolníka

Motivace pro spolupráci s česko.digital

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Chuť pomáhat, dělat dobro, přispívat ke změně Česka, smysluplnost

Potkat inspirativní lidi, práce s profesionály

Možnost sdílet know-how, dovednosti a schopnosti

Sdílet si navzájem know-how, dovednosti a schopnosti

Každého názor má váhu, tolerující/přijímající prostředí

Dozvědět se novinky z veřejné správy, technologií,…

 

Vzdělávat se i mimo svůj obor (získat přesah)

 

Motivace pro spolupráci na konkrétním projektu

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Spolupráce s nadšenou komunitou

Sdílet si navzájem know-how, dovednosti a schopnosti

Vyzkoušet si fungování v týmu, na projektech

Vyzkoušet si novou roli (nanečisto), nahlédnout pod pokličku jiným oborů a vyzkoušet si je

Možnost růst - znalostně, osobnostně i profesně

Každého názor má váhu, tolerující/přijímající prostředí

“Být u toho”

 

Získat reference

Budování osobní značky

Bariéry pro nespolupráci obecně s č.d (segmenty nezapojení a pasivní)

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Nedostatek času pro zapojení

 

Strach, že mě práce přetíží

 

Nezajímavé projekty

Chybí nabídka projektů (z pohledu dobrovolníka)

 

Není aktuálně vhodná pozice pro zapojení

 

Že na to “nemají”, že budou přítěží

Dlouhý onboardingový proces

 

Neví, jak se můžu zapojit do č.d

Strach se zapojit

 

Bariéry pro nespolupráci na konkrétním projektu (segmenty: pasivní a nově příchozí)

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Nedostatek času pro zapojení

 

Strach, že mě práce přetíží

 

Nezajímavé projekty

 

Chybí nabídka projektů přes č.d (jde o pohled dobrovolníka, aktuálně dost projektů)

 

Chybí nabídka projektů přes kanál “market place” v Slacku (jde o pohled dobrovolníka, aktuálně dost projektů)

 

Není aktuálně vhodná pozice pro zapojení

 

Obavy, že na to “nemají”, že budou pro projekt přítěží

Neví, jak se můžu zapojit do interních projektů

 

Neví, jak se můžu zapojit do projektů s neziskovkami

 

Obecný strach se zapojit

Složitost komunikačních nástrojů (např. Slack)

 

Obava z toho, že nejsem “expert”

4. Veřejná správa

  • Co je cílem v této oblasti: aktuálním tématem je efektivní využívání digitálních technologií ve veřejné sféře, nyní nejsou využívány efektivně - č.d funguje jako prostředník (tahoun, propojovatel), propojuje jednotlivé aktéry, zjišťuje a definuje představy

  • Dříve byl důraz na relaizaci veřejných zakázek, ale v této oblasti byl už udělán velký kus práce

  • Mezi jednotlivé aktéry zařazujeme:

    • Hlavně: úředníci s “otevřenou myslí”, nejvyšší úřednici, vedoucí odborů na úřadech, IT oddělení ve veřejné správě, zastupitelé

    • Ale jsou zahrnuti: senátoři, poslanci, městské úřady, ministerstva, koncoví uživatelé produktů vytvořených veřejnou správou, všichni úředníci, soukromý sektor spolupracující se státní sférou, vláda, odborové organizace

    • Tady nezahrnujeme: neziskovky (mají tady zvlášní kapitolu a zvlášní postavení, ale v širším měřítku tady patří taky

    • info květen 2023: v č.d. týmu se tvoří detailnější powekvadrant segmentů

Na co se zaměřit (stav květen 2023)

  • Obecně jde obsahový marketing pro veřejnou správu rozdělit na dvě části:

    • 1. informování o tom, co se v oblasti děje obecně (otevírání téma, diskuze s představiteli na nejvyšší úrovni, pořádání akcí) = samotná práce pak probíhá mimo (diskuze Eva, další lidé z týmu s lidmi na různých levelech ve veřejné správě) = informovat, že se toto děje (relativně dostatečně nyní pokryto + řeší se jiným způsobem, než přes marketing) = ZEZHORA

    • 2. sdílení best practices, překonávání motivací a bariér - zaměřeno na všechny level lidí pracující a spolupracující se státní správou = ZESPODA

  • prioritizace témata pro obsah - rozvoj:

    • témata:

      • ukazovat příklady dobré praxe - to funguje ve všech sektorech (stačí ukázat malé změny, co se povedly) - je to první krok (a dlouhodobý), aby o tom lidé začali přemýšlet, uvěřili, že je to jinde možné (tady nejde ještě o realizaci změn)

        • ? kampaň na ukázku kreativity ve veřejné sféře (je to na připraveno podhoubí?) - na úředníky, ale i veřejnost

      • připravovat obsah na motivaci a bariéry - konkrétní návody, ukázky, definovat, které z těch témat je nejpalčivější - jedná se o dlouhodobé nastartování změny myšlení lidí (toto nyní skoro vůbec neprobíhá, resp. mluví se o tom v obsahu obecně bez konkrétních příkladů)

    • cílovka a distribuce: lidé ve veřejné správě (teď pravděpodobně nejsou v publiku č.d, jak se k nim dostat: festivaly, přes vedení, přes veřejnost - každý zná svého úředníka, přes komuniu č.d - každý zná člověka, co ve veřejné správě působí - diskuze,…)

 

Na jaká témata se zaměřit při tvorbě obsahu

Výzvy, které č. d aktuálně, nebo dlouhodobě řeší

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Efektivnější využívání digitálních technolologií ve veřejné správě (pro kvalitnější život v Česku)

Propojení aktérů veřejné správy (vytvoření prostoru, otevřít diskuze,…)

Otevírání jednotlivých témat, oblastí

Ukázky best practices

Otevírat v “mediálním” prostoru a v relevatních kruzích téma systémové změny

Vznik veřejné správy, na které se podílejí občané, firmy, neziskovky i zaměstnanci státní správy

Přinášet inspiraci ze zahraničí

 

Motivace (aby aktéři pak udělali vlastní kroky v oblasti změny)

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Mít prostor pro propojení, sdílení a inspiraci

Inspirovat se pozitivnímí příklady změn

Zaměřit se na dopad a designování služeb a procesů

Získat tipy a rady, jaké možnosti a nástroje zapojit, jak komunikovat

Nastartování “ownershipu” u všech úředníků apod.

Podpora otevřeného prostředí na úřadech (spolupráce, efektivita, transparetnost,…)

Chuť a podporující okolnosti pro to, dělat věci jinak

 

Bariéry (které brání tomu, aby aktéři mohli začít uvažovat nad změnami a realizovat je)

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Téma

Kde se ho daří naplňovat obsahem

Absence kompetencí u decision makerů na úřadech

 

Myšlení v instituci nepodporující změny

Ne-inovační kultura v instituci

Nerelevatní komunikace v instituci / chybějiící komunikační návody

Nedostatečný prostor pro spolupráci v instituci

Neflexibilita ke změnám v instituci / administrativy / složité procesy

Chybějicí automatizace

Chybějiící motivace, proč dělat věci jinak