Dějová linka: Absence informací
- Martina Habová
- Eva Pavlíková
Milníky v této dějové lince:
Existuje výzkum o postoji veřejnosti k technologiím (@Martina Habová )
Komunikační/edukační kampaň pro změnu povědomí o technologiích (@Martina Habová )
Mainstreamová media pravidelně ukazují pozitivní příklady využití technologií (@Martina Habová
Veřejně pozorujeme měnící se postoj veřejnosti k využívání technologií (@Martina Habová )
Politické strany s potenciálem 5 % ve volbách mají ve svých programech oddíl o využívání technologií ve veřejné správě (@Martina Habová )
Existuje 10 širokoznámých příkladů úspěšných digiřešení ze zahraničí i ČR (@Jindřich Oukropec )
WIP: Veřejně pozorujeme dlouhodobé používání příkladů (@Jindřich Oukropec )
Milník 1: Existuje výzkum o postoji veřejnosti k technologiím
Technologie (řecky τεχνολογια < τεχνη „dovednost“ + λογος „slovo, nauka, znalost“ + přípona ια) je obor, který se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalováním výrobních postupů.
Podle daného odvětví to mohou být postupy a procedury mechanické (např. rubání, obrábění...), elektrotechnické a elektronické (radiolokace, informační technologie), jaderné (jaderně-analytické metody, ozařování), fyzikálně chemické (tavení, lití, napařování, destilace...), chemické (syntézy, krakování...), biochemické a potravinářské (kvašení, pečení...) apod.
Příklady technologie lze vidět v různých oblastech, může to být také služba nebo produkt, který se používá každý den k provedení konkrétní akce, ve skutečnosti lze říci, že neexistuje žádná aktivita, která by nebyla spojena s technologií, protože funkce sítí jsou implementovány jako zařízení, která zvyšují výkon operace nebo účinnost postupu činnosti.
(zdroj)
Moderní digitální technologie / informační technologie
Digitální technologie jsou elektronické nástroje, systémy, zařízení a zdroje, které generují, ukládají nebo zpracovávají data.
Moderní technologie chápeme jako soubor vědecko-technických objevů a vynálezů včetně nových vědomostí, které mají pro společnost určitý význam a jsou (nebo budou) aplikovány do praxe.
Pokud mluvíme o informačních technologiích, většině z nás se vybaví počítače. Informační technologie, zkráceně IT, jsou oborem, který se počítači zabývá, ale pracuje také s dalšími zařízeními, která zpracovávají data, informace a znalosti.
(zdroj)
mobil
připojení k internetu
online hry
multimédia
sociální média
chytrá domácnost
pojmy GSM
USB
DVD
digitální fotoaparáty a kamery
CD i MP3 přehrávače
bluetoothy
PDA
Wi-Fi
E-book
drony
Moderními technologiemi, které mají v souvislosti se zajištěním dodávek čisté vody velký význam, jsou například také potrubní systémy.
rozšířená realita,
e-papír,
dálkově ovládaná domácnost,
zařízení s ohybnými displeji. (zdroj)
Postoj veřejnosti k technologiím
Název výzkumu | Kdo jej zadával? | Za jakým účelem? | Ambice sledovat tuto oblast dlouhodobě? |
|---|---|---|---|
STEM/MARK: jak na tom Česko je s vnímáním „technologií zítřka“ | Festival Future Port Prague | https://www.futureportprague.com/ konala se jen jednou, 2020, pak už ne |
|
NMS Market Research: průzkum zjišťující postoje studentů z České republiky, Finska, Maďarska a Spojeného království v oblasti technologií a náhledu na budoucnost | první ročník futuristické akce Future Port Youth | pro první ročník futuristické akce Future Port Youth proběhly už dva ročníky, plánuje se i na podzim roku 2023 | navazuju kontakt, bez odpovědi |
Češi novým bezpečnostním technologiím důvěřují, ale často je nepoužívají | průzkum společnosti Continental | úzce zaměřený na motoristy |
|
IPSOS Research 2016: Studie o vlivech inovací zkoumala vnímání digitalizace a jejích dopadů na společnost | společnost Mastercard | průzkum staršího data | novější verzi se nám nepovedlo dohledat |
STEM/MARK o Češích a technologiích | bez odpovědi | bez odpovědi | |
Digitální dovednosti v roce 2021 | Český statistický úřad | průzkum probíhá pravidelně každý rok | ano |
Výzkum Stem/Mark proběhl v druhé polovině srpna 2018 a zúčastnilo se jej 510 respondentů z celé ČR.
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/cesi-vyzkum-technologie-futureport.A180903_201330_veda_pka
O technologie obecně se Češi i Češky zajímají.
Mezi muži je obvyklejší říkat, že se o technologie zajímají „aktivně“, u žen bylo výrazně obvyklejší říci, že se o technologie zajímají pasivně.
Regionální pohled ukazuje, že o něco větší riziko spatřují v technologiích trochu překvapivě obyvatelé hlavního města, naopak na Moravě nebyly technologie tak často vnímány jako potenciální hrozba.
V čem může taková hrozba spočívat? Nejčastěji lidé jmenovali možnost, že se technologie „vymknou kontrole“ (31 %) nebo že na nich budeme příliš závislí (25 %), s odstupem pak následuje ztráta soukromí (13 %) a ztráta pracovních míst (9 %). Toho, že kvůli technologickým inovacím přijdou o místo, se paradoxně obávají častěji lidé mladší (do 30 let) než lidé starší.
Muži se častěji obávají umělé inteligence. Zároveň častěji odpovídali, že by rádi viděli rozvoj umělé inteligence v budoucnu.
Mezilidským vztahům se věnovala samostatná otázka. Skoro dvě třetiny Čechů se domnívají, že v důsledku technologického pokroku se budou vzájemné vztahy horšit, jen necelá čtvrtina si naopak myslí, že technologie mají potenciál kvalitu mezilidských vztahů vylepšit.
Technopesimisté se samozřejmě obávají dopadů na vztahy častěji. Zajímavé ale je, i mezi technooptimisty jsou lidské vztahy vnímány jako oblast, kde technologie spíše škodí, než prospívají. Tomu odpovídá i odpověď těchto tzv. technooptimistů na jinou otázku: Jak byste trávili čas, který vám roboti ušetří? Optimisté plánují trávit tento ušetřený čas s rodinou. Pesimisté častěji uvedli, že nehodlají pomoci „robotů, kteří by za ně uklízeli, nakupovali či vařili“ využívat.
Renomovaná agentura NMS Market Research zpracovala v září 2021 pro první ročník futuristické akce Future Port Youth určené pro studenty středních a vysokých škol v Evropě průzkum zjišťující postoje studentů z České republiky, Finska, Maďarska a Spojeného království v oblasti technologií a náhledu na budoucnost.
(zdroj)
Aktuální průzkum společnosti Continental se zaměřil na postoj Čechů k bezpečnosti na silnicích. 82 % respondentů věří moderním bezpečnostním technologiím v autech, ne každý je ovšem v praxi využívá. Například aktivní parkovací asistent zná 80 % řidičů, ale k dispozici jej má jen 7 % z nich. Mezi nejčetnější pokročilé technologie ve výbavě českých vozů se řadí adaptivní tempomat nebo systém kontroly tlaku v pneumatikách (oboje s 13% zastoupením). (zdroj)
I v Česku dává nejvíce - 84 % uživatelů - přednost chytrým telefonům před dalšími možnostmi, jako jsou stolní počítače (78 %), laptopy (58 %) nebo tablety (53 %). V Česku považuje 57 % oslovených spotřebitelů biometrické ověření plateb za bezpečné, i když je používají pouhá tři procenta z nich. Převažující část českých respondentů (86 %) se dále domnívá, že digitální služby budou stále významnější součástí našeho života a budou se týkat ještě větší části populace než nyní. Se současným stavem digitalizace je spokojeno 57 % dotazovaných Čechů. Z průzkumu také vzešlo, že Češi používají své chytré telefony čtyři hodiny denně. Nadpoloviční většina lidí v Česku by dala přednost mobilnímu telefonu v případě, kdy by nemohla používat tradiční plastové platební karty. A 58 % uživatelů v ČR má zkušenosti s mobilním placením. (zdroj)
Až 56 % Čechů rádo objevuje nové počítačové nebo mobilní aplikace. Oproti tomu rezolutní nezájem o osvojování si nových aplikací vyjádřil jen zhruba každý desátý dotazovaný. „Vše nasvědčuje tomu, že Češi jsou otevření novým technologiím, jejich zaměstnavatelé méně,” interpretuje výsledky průzkumu agentury STEM/MARK.
44 % respondentů také uvedlo, že mobilní a počítačové aplikace pro ně představují stěžejní pracovní pomůcky, bez nichž by nemohli své zaměstnání vykonávat. 29 % aplikace pro práci potřebuje v omezené míře. Mobilní a počítačové aplikace pro svou práci naopak vůbec nepotřebuje pouhých 16 % dotazovaných.
Nejvyšší podíl technologických nadšenců i těch, kteří by bez mobilních a počítačových aplikací nemohli pracovat, je v nejmladších generacích. Ve věkové kategorii 18-29 let si aplikace proaktivně osvojuje 70 % lidí a k práci je potřebuje 53 %. S vyšším věkem respondentů ochota osvojovat si nové technologie i jejich potřeba pro práci upadá. Pokles zájmu o nové digitální technologie lze pozorovat i u lidí s nižším dosaženým vzděláním.
Na jaře roku 2019, tedy zhruba rok před nástupem pandemie koronaviru se stejného sociologického vzorku ptal na to, do jaké míry je práce Čechů navázaná na internet. Tenkrát se ukázalo, že bez internetu by nemohlo pracovat 43 % respondentů. V roce 2020, tedy po začátku pandemie, se čísla prakticky nezměnila. Internet byl zásadním nástrojem pro práci stále 43 % respondentů. Jde tedy o velmi podobná čísla, se kterými nedávno přišel výše zmíněný nejnovější průzkum STEM/MARKu pro Revolgy z letošního září, podle něhož digitální technologie pro práci potřebuje 44 % respondentů.
„Pandemie tedy překvapivě nikoho nedonutila, aby začal s digitálními technologiemi poprvé pracovat, respektive aby na nich opřel svou práci či zaměstnání,”
Skoro polovina (48 %) respondentů totiž uvedla, že v posledním roce mobilní a počítačové aplikace využívali více než předtím. Naopak méně je používala jen pouhá 2 % dotazovaných.
(zdroj)
V roce 2021 se programování, ať už v práci či ve svém volném čase, věnovalo 5 % populace starší 16 let – 7 % pracujících a 13 % studentů. Mezi pracujícími se znalost programování lišila v závislosti na vykonávané práci. Věnovali se mu nejčastěji Specialisté (kategorie v klasifikaci ISCO), a to 21 %, z nich a dále Techničtí a odborní pracovníci (11 %). Mezi Řídícími pracovníky se takových našlo 8 %.
Běžnější činnosti jako je kopírování souborů mezi složkami nebo mezi zařízeními provádělo v roce 2021 52 % osob starších 16 let. Instalaci softwaru do počítače provedlo alespoň jednou za sledované 3 měsíce 21 % osob a stahování aplikací do telefonu či tabletu 40 %
Textový procesor (např. MS Word) použila ve sledovaném období téměř polovina osob (49 %), 24 % použilo pouze základní funkce textového procesoru a 25 % vytvářelo dokumenty slučující více prvků (např. tabulky, obrázky či grafy). Prezentační software (např. MS PowerPoint) využilo v daném období 17 % osob, software či aplikaci na úpravu fotografií 26 % a tabulkový procesor (např. MS Excel) 37 %. U tabulkového procesoru uvedlo 19 % respondentů, že použili pouze základní funkce tohoto programu, a 18 % použilo i pokročilejší funkce.
mezi manažery nalezneme 88 % osob, které ve sledovaných 3 měsících kopírovaly soubory či složky, tabulkový procesor využilo 82 % z nich a v programovacím jazyku psalo 8 %. Na druhém konci kvalifikační škály zaměstnanců se nacházejí pomocní a nekvalifikovaní zaměstnanci, z nichž kopírovalo soubory či složky 25 %, tabulkový procesor využilo 7 % a programování se nevěnoval nikdo z respondentů spadajících do této skupiny.
(zdroj)
A co na to říká ChatGPT?
Zde je několik výzkumů prováděných v České republice, které se zabývají vztahem lidí k technologiím:
Výzkum "Mobilní telefony v každodenním životě" provedený Masarykovou univerzitou v roce 2019, který se zaměřuje na využívání mobilních telefonů a dalších technologií v každodenním životě. Výzkum lze najít na stránkách Masarykovy univerzity: https://www.muni.cz/vyzkum/projekty/508054.
Výzkum "Digitalizace a vzdělávání v ČR" provedený společností STEM/MARK v roce 2020, který se zaměřuje na to, jak lidé v České republice vnímají digitalizaci v oblasti vzdělávání. Výzkum lze najít na stránkách společnosti STEM/MARK: https://stemmark.cz/vyzkumy/digitalizace-a-vzdelavani-v-cr.
Výzkum "Internetové nákupy v ČR" provedený společností Nielsen v roce 2021, který se zaměřuje na to, jak často lidé v České republice nakupují přes internet a jaké předměty nakupují. Výzkum lze najít na stránkách společnosti Nielsen: https://www.nielsen.com/cz/cs/insights/report/2021/internetove-nakupy-v-cr-2021/.
Výzkum "Vztahy s digitálními technologiemi" provedený společností Ipsos v roce 2019, který se zaměřuje na to, jak lidé v České republice vnímají digitální technologie a jaký vztah k nim mají. Výzkum lze najít na stránkách společnosti Ipsos: https://www.ipsos.com/cs-cz/vztahy-s-digitalnimi-technologiemi.
Doufám, že tyto odkazy budou užitečné při vašem hledání informací o vztahu lidí k technologiím v České republice.